Období: květen 2017

V propozicích Molina del Pilon je vyklizení do 10 hodin dopoledne. Ráno jsme se tedy celkem brzy vystěhovali z pokojů, ale s likvidací kuchyňských přebytků jsme nijak nespěchali a užívali si pohodlí a bazénu. Úklidová četa se dostavila kolem jedné, ale rychle nám nabidli, že nemusíme spěchat, že přijedou později. Nakonec jsme odjížděli až po druhé hodině. Cestu do Malagy jsme jeli individuálně, my s Lenkou jsme ještě zastavili na drobný nákup před Antequerou. Vrácení aut proběhlo hladce, největší problém byl příjezd k půjčovně, kde jsem si příliš přísně vyložil zakaz odbočení a 20 minut hledal (a našel) příjezd z druhé strany ulice číst dál

Většina účastníků odjela znovu do Sanlucaru na exkurzi do národního parku Doňana,  zahrnující cestu lodí po deltě řeky a jízdu terénním autobusem po dunách s pozorováním chráněných biotopů.  Nezúčastnil jsem se, takže pouze publikuji fotky, z večerní debaty jsem měl dojem, že očekávání nebyla naplněna úplně dokonale. číst dál

Odpočinkový den není přesný název, vlastně jen chyběl společný program. Tím pádem je těžší o dnešku něco psát, někdo se vydal na nákupy suvenýrů a dárků, někdo zůstal u bazénu, vařil se oběd pro všechny. Po výborném obědě se předváděly nákupy, zajišťoval se zítřejší program v Sanlucaru a pokračovalo se v lenošení. číst dál

Při dohadování o středečním programu se poprvé výrazněji projevily nevýhody většího počtu účastníků zájezdu. Spektrum názoru je širší a pravděpodobnost hlubší neshody větší. Nakonec jsme vyjeli kolem desáté do Sanlucaru, ležícího na jihovýchodním okraji delty řeky Guadalquivir, kterou chrání národní park Doňana. Na jeho území lze vstoupit pouze v rámci organizované prohlídky lodí a terénním autobusem. číst dál

Železnici do Olvery začali stavět počátkem 20. století a definitivně to vzdali v 60. letech. V úseku z Olvery do Puerta Serano je z ní dnes cyklostezka, která na 37 km vede přes 30 tunelů a několik viaduktů. Ze mlýna jsme tentokrát vyjeli už po půl deváté a před desátou jsme už přešlapovali před zavřenou buňkou půjčovny na nádraží Olvera. Personál se naštěstí dostavil na zavolání a vydal nám deset kol a několik přileb, Stáňa zůstala pěší. číst dál

Loni jsme nemohli uskutečnit túru na El Toreon, protože v červnu je to zakázané. V květnu je sice povolená, ale velice regulovaná, takže bylo třeba předem požádat včetně jmenného seznamu a obdrželi jsme povolení na formuláři s hlavičkou Junta de Andalúcia. Nakonec ho nikdo nekontroloval, ale pracovníky a auta národního parku jsme potkali. číst dál

S programem na neděli byl trochu problém,  vítr opravdu zesílil hodně,  takže znemožnil koupání i horské túry. Naplánovali jsme tedy prohlídku několika vesniček v pohoří Sierra de Grazalema. Přes Ubrique jsme dojeli do vesnice Benaocaz, kde jsme měli sraz v údajně vyhlášené restauraci Naziri. Hospodu jsme nakonec vyhodnotili jako nezajímavou a raději prošli zajímavosti v okolí.  číst dál

Ráno jsme po snídani zabalili a řidiči se vydali pro auta. Žádné se během čtyř dnů neztratilo, objevili jsme ale několik oděrků, buďto jsme špatně prohlíželi v půjčovně nebo v Seville neumějí parkovat. U bydliště jsme bez skrupulí zaparkovali v zákaz vjezdu, naložili lidi i kufry a vyrazili směr Molino del Pilon. číst dál

Ráno jsme se rozprchli hned po snídani. S Arankou jsme si šli prohlédnout Real Alcaraz. Paláce, patia, zahrady, královská nádhera ve zdejším stylu. Bohužel všechny citrony i pomeranče visely příliš vysoko.Pak jsme na Plaza Encarnacion nejprve shlédli expozici antických vykopávek, odkrytých při stavbě gigantu Metropol Parasol. A potom jsme si na tento deštník (též houbu) vyjeli výtahem a rozhlédli se po okolí.  číst dál

Dnešek začal po snídani návštěvou blešího trhu, kde se prodávalo cokoli včetně gynekologického křesla. Pak už jsme se rozptýlili dle libosti. Já s Arankou jsme zahájili procházkou po kostelech západně od bydliště. Odtud jsme podél zbytku městských hradeb došli k bazilice Macarena a andaluskému parlamentu, což je severně, a půloblouk jsme dokončili na Alameda de Hercules v mexické restauraci. číst dál

Ráno jsme vyrazili na snídani ven, lákala nás místní specialita churros. Nejbližší výrobnu jsme našli nedaleko místní malé tržnice. Pak jsme společně úspěšně absolvovali prohlídku kostela San Esteban a neúspěšně se pokusili o návštěvu Casa Pilatos, byl den vstupu zdarma a tudíž obrovská pomalá fronta. číst dál

Ráno bylo třeba zabalit a vlakem se dopravit na letiště k autopůjčovně, což se z větší části podařilo hladce. Zadrhlo se jen hledání stanoviště kyvadlové dopravy k půjčovně, které se nacházelo sice nedaleko, ale v jiném podlaží, takže přesun proběhl značně neefektivně. Nicméně následná výpůjčka tentokrát proběhla nejen hladce, ale i úplně bez nečekaných doplatků, což celkový dojem vrátilo do kladných hodnot. číst dál

Po snídani, tentokrát už převážně z místních zdrojů, jsme se nejprve zastavili v turistům nejznámější centrálni tržnici Atazanaras, pak jsme zamíříli k méně známé tržnici ve čtvrti Huelin. Vyjeli jsme stejným busem jako včera, vystoupili o něco dříve a po krátké chůzi zjitili, že nejzajímavější sekce čerstvých ryb je v pondělí mimo provoz, rybáři zřejmě v neděli večer nevyjíždějí. Náplastí byla sympatická a velmi levná hospůdka. číst dál

Protože v pondělí bude ve většině muzejí zavřeno, absolvovali jsme jich více v neděli. Po snídani, která kromě importovaných potravin zahrnovala i čerstvé pečivo, jsme měli na programu Museo Picasso. Fotky z něj pochopitelně nemám, zato dojmů dostatek, aspoň u mne, i když milovník Pisassova díla ze mě asi nebude nikdy. číst dál

Letošní Andalusie je pro většinu účastníků třetí v pořadí. Loni jsme se dohodli, že Sevilla potřebuje více času a bydlení v Molino del Pilon si zaslouží opakování. Vrátili jsem se ke květnovému termínu a v sobotu 13.5. jsme se vydali na cestu. číst dál