Krásný pohled na záliv lemovaný útesy, k tomu vítr a bleskové změny počasí, tak si budu Robin's Hood Bay pamatovat. Vyrazili jsme na kole, po sešupu do vesnice po bývalé železniční trati, která po chvíli zaćala vytrvale stoupat, až jsme se po 7km dívali na záĺiv z druhé strany a z pěkné výšky.
Prudký liják nás zahnal ze sedla nejdřív pod keře, pak pod most a nakonec na zpáteční cestu. Úkryt před další přeháňkou nám poskytl místní kostel, za což jsme do kasičky vysypali drobné pod deset pencí, ve kterých se stejně nevyznám ani s brýlemi (zlaté eurocenty, pence mají totiž hodnotu uvedenou slovy a pidipísmem).
Ediční poznámka: Vybavila se mi ještě vzpomínka na trojici v pláštěnkách na kolech s plnou bagáží, nejspíš babičku se dvěma vnoučaty na vícedenním tripu podél Hadriánova valu od Severního moře k Atlantiku.
Prošli jsme si ještě dolní starou část vesnice a uznali, že Lonely Planet nelže, když zásadně nedoporučuje vjet tam autem. Úzké strmé křivolaké uličky s kluzkou dlažbou zvládají bez obtíží jen místní, ubytovaní autoturisté mívají problémy.
Podvečer jsme věnovali výletu do známého Scarborough. Cesta byla přehlídkou stoupání a klesání zajímavých číselných hodnot, pro samotné autíčko ale žádný problém. Město s přístavem a hradem je pěkné, turistické atrakce, zejména četné herny a kasina příšerné. No co, atrakce na českých poutích taky nejsou vrchol vkusu.
2024 ©