Protože si Aranka veze z Hořic nějakého dotěrného bacila, nad kterým ještě úplně nezvítězila, se vstáváním se nijak nespěchalo. I program jsem tomu malinko přizpůsobil, z trasy Kenn-Trier jsem vypustil smyčku vybíhající od řeky nahoru do kopců mezi vinice, čímž vznikl zcela plochý profil s délkou necelých 25km.
Aranka si užívala možnost dospat a já chtěl přebrat první fotky, ale hned první karta, co jsem do notebooku vložil, se v čtečce rozložila na prvočinitele a doteď jsem neobjevil metodu, jak ji vyjmout. Čerstvé fotky na ní nejsou kriticky důležité, zablokovaná čtečka je horší, protože s sebou nemám mikro USB kabel. Další komplikace, naštěstí řešitelná, budeme muset mastit "SD mariáš", přehazovat karty do fotoaparátu s mini USB a zpět.
Cestou autem do Kennu jsme potkali cvoka za volantem, uprostřed vesnice, kde hlavni zahýbala doprava, si to proti nám střihl napůl protisměrem. Naše vyhlídkové tempo naštěstí umožnilo přitulit kola k obrubníku a zastavit, o zdraví asi nešlo, ale předčasný konec dovolené to být mohl.
Jízda na kole z Kennu do Trieru moc nepotěšila, první třetina vedla sice po pěkném asfaltu, zato však mezi dálnicí a spolkovou silnicí, ani lesík po obou stranách nedokázal úplně odstínit hlukovou, prachovou a pachovou kulisu. Poslední třetina zase už vedla městem, dost často podél frekventované výpadovky.
Trier samotný a jeho památky na římské impérium jsou krásné, nejznámější je Porta Nigra, staletími zčernalá mohutná městská brána na severním okraji historického centra. Nejsilnější dojem v nás zanechal asi Dóm, impozantní věkem i rozměry, působivé jsou obrovské píšťaly varhan zavěšené vysoko pod klenbou.
V centru je rozsáhlá pěší zóna, kde se na kole smí jezdit jen ráno a večer, takže jsme procvičili všechny svalové skupiny dolních končetin.
Ke zbytkům Konstaninových lázní a na Římský most jsme už opět šlapali do pedálů a cesta zpět po druhém břehu řeky byla nesrovnatelně příjemnější. Jen závěr vylepšila vonná továrna na zpracování odpadu a frekventovaný most přes řeku.
Večer v kempu jsem si zpestřil asistencí u výměny vstupní elektrozásuvky u sousedova karavanu. Vyklubal se z něj původem Polák, jeho žena je ovšem rodilá Němka, takže vás může mrzet, že naši komunikaci nikdo nezaznamenal. Graugrýn drát, je to v dupie, šraubcýgl bringen. Wifi v kempu sice není, ale Jiřík mi našel nejbližší Vodafone Shop v 15km vzdáleném Wittlichu, zítra tam zajedu pro SIMku a večer už snad nebudu psát "do šuplíku".
2024 ©