Dopoledne jsme nejprve zajeli do Wittlichu za Vodafonem. První pokus v neznačkovém obchodě vypadal nadějně, fundovaná a ochotná obsluha, leč v příslušném šuplíku předplacenky došly. Druhý pokus byl v zásadě zrcadlovým obrazem prvního, přestože šlo o Vodafone Shop, obsluha vypadala informovanější méně než já, kdybych si vše neověřil deset minut předtím, asi bych jim uvěřil. Odešel jsem relativně spokojen, i když mi úspěšně navíc vnutili, co jsem původně nechtěl, detaily nestojí za popis.
Kolmo jsme putovali z Neefu kousek nad Zell a po druhém břehu po proudu nazpět a tentokrát už to bylo kouzelné údolí řeky Mosel dle prospektů se vším všudy. Místy po silnici, část po polní cestě nad železnicí Kanonen Bahn, něco i po cyklostezce u silnice, většinou ale po dlážděné cestě přímo na břehu řeky. Stráně samé vinice, průmysl žádný, v podstatě jen vinařství, turismus a lodní doprava. Slunce na modré obloze pražilo, voda z lahví mizela, takže v Zellu jsme neodolali a zasedli k ochutnávce ryzlinku, jedné ze zdejších vlajkových odrůd. Zvolili jsme malou, zato časně otevřenou Probenstube, majitele přivolali dle návodu telefonem a s dvojkou v ruce dokonce konverzovali, my pochopitelně katastrofálním stylem: "diese trocken Riesling ist sehr gut", majitel se obratem přizpůsobil: "Tschechische becherovka ist auch sehr gut".
Za mostem nás čekalo stoupání po rozpáleném asfaltu, mírný větřík v zádech se dokonale vyrušil s naší nevelkou rychlostí, takže jsme se dopustili rouhačských myšlenek, že je toho tepla až příliš, snad se nám v příštích dnech nevymstí. Odměnou za propocený dres byl dlouhý mírný sjezd do městečka Alf, kde jsme se nacpali pizzou z echt originál italské pizzerky a dorazili velice rekreačním tempem zbytek cesty zpět k autu. Při cestě do kempu jsme ještě ve vyzkoušené Probenstube koupili čtyři láhve okoštovaného ryzlinku.
U karavanu jsem nedočkavě vložil vodafonskou SIMku do mobilu a to jsem neměl dělat, protože nahlásila chybu registrace. Naivně jsem měl za to, že to je absencí signálu a objel značnou část okolí, než mě napadlo ověřit si pokrytí mobilem s českou kartou a ejhle, víc dílků už stupnice nemá. Takže zítra opět do Wittlichu a už se těším, jak tam budu, jestli mi promptně nevyhoví, nesouvisle blekotat. Ach jo.
2024 ©