Ráno jsme neuvěřitelně zaspali, probudili jsme se ve tři čtvrtě na deset. Noční déšť vystřídalo polojasno, ideální počasí na kolo. Vyrazili jsme autem směr Hundsbach, cestou zastavili na domnělé vyhlídce, ze které se vyklubalo parkoviště u startovací a přistávací louky paraglidistů, dva už tam byli a zrovna startovali, takže jsme mohli pozorovat, jak není vůbec jednoduché odstartovat v proměnlivém větru.
Po deseti kilometrech horské silničky s místy až 18% stoupáním jsme skoro v tisíci metrech nad mořem najeli na Schwarzwalder Hochstrasse a zírali, je to totiž normální moderní široká bundesstrasse. Z ní jsme na závěr odbočili a trochu sjeli dolů (je lepší mít na závěr klesání), vzápětí jsme ovšem (poněkud pomaleji) vyrazili na kolech lesními cestami zpět, dokonce ještě o trochu výše. Pokračovali jsme nad silnicí pod vrch Hochkopf, počasí drželo, ale pohled na hodiny nás přiměl k mírnému zkrácení trasy ("jsme na dovolené a ne na útěku"). Na pleso Mummelsee jsme nedojeli, zpět do Hundsbachu jsme sjeli už z Untersmattu.
U Mummelsee jsme zastavili aspoň autem a obešli si ho pěšky, je to sice hezké místo, ale díky poloze přímo u Hochstrasse poněkud frekventované, horský hotel, půjčovna vodních šlapadel a tak. Když jsme na zpáteční cestě dorazili k paraglidistům, pro změnu zase přistávali, měli jsme na ně dnes prostě kliku. Večer v kempu sice spadlo pár kapek, ale teď září hvězdy na úplně jasné obloze a předpověď na zítra nehlásí žádné změny.