V noci bylo hodně chladno, ráno údolí halila hustá mlha, kterou rozpustilo až slunce. V klidu jsme se sbalili a vyjeli směr Regensburg, přesně řečeno chtěli jsme, ale paní Garminová měla problémy s určením výchozí polohy a pan Ježek sebevedomě vyrazil sám, zvolil kvůli parkujícím autům jiný výjezd od kempu a přejel odbočku. Spravilo to jedno otočení a dál už cesta probíhala splavně, až na závěrečné hledání parkoviště. Kvůli sobotní nákupní horečce byla nepoužitelná i obvyklá nákupní centra, skončili jsme za městem na nebezpečně pustém parkovišti u sportovní haly a pochopitelně museli ještě jednou vytáhnout kola.
V Regensburgu jsme si konečně užili davů turistů, kolem zněla kromě němčiny a angličtiny také polština, ruština, čeština, průvodci se činili. Kromě známých význačných památek (Kamenný most, Dóm sv. Petra, Porta Praetoria, Stará kaple, ...) zaujala pamětní deska připomínající česky a německy křest 14 českých knížat v 9. století. Návrat k autu probíhal mírně dramaticky, nechtěl jsem se motat mezi auty, tak jsme přejeli Kamenný most a po břehu řeky vyrazili na východ. Problém ovšem je, že řek, kanálů a říčních ramen je tam víc a v důsledku toho jsme skončili na špičce ostrova. Nakonec jsme se pomocí dalších dvou mostů dostali na správný břeh správné řeky, ale jeli jsme trochu jinudy a ke konci jsem už zase pochyboval.
Cestou do Bezděkova jsme díky paní Garminové poznali část srpnových cyklotras, zvolila skutečně neortodoxní trasu přes Železnou (účastníci srpnového Sycheráku později pochopí). Teď už zdravíme od Pavla, v krbu plápolá oheň, krkovička a bratwursty zkonzumovány a moselské nemá chybu.
2024 ©