Večer jsme trochu déle poseděli, ráno volně dospali, takže když jsme vyjížděli, do poledne už moc nechybělo. Navíc jsme od jedenácti hodin byli v duchu o pár set kilometrů jinde, Kuba skládal v Brně magisterské státnice. Po dvanácté se ozval a máme co slavit!
Na dnešek jsme zvolili krátký, ale vyhlášený úsek z Unterlaussy do Reichramingu. Začal vydatným stoupáním a z mého pohledu tím bohužel také skončil. Včerejší pád mého kola z auta měl ještě skrytý následek, nalomený držák přehazovačky, který definitivně povolil po asi 1,5 km, zbytek dne jsem strávil zařizováním opravy. Nemohl jsem si moc vybírat, takže hodnota mého kola nakonec opravou znatelně vzrostla. Uvidíme, co vylepším příště (vstříc Tour de France?).
Zbytek skupiny si vychutnal nádhernou projížďku národním parkem Kalkalpen po bývalé železnici, kochal se horskými scenériemi a bál se při jízdě v temných tunelech. Všem se líbilo, že během celého průjezdu parkem potkali jen dva české cyklisty a sedm trpaslíků.
Teď jsme se usadili u Sedláčků a chystáme se bouchnout bublinky na Kubíka. Všichni mi kecají do psaní, takže dnes je to poprvé kolektivní dílo.
2024 ©