První odpočinkový den jsme letos pojali trochu jinak, řekli jsme si, že budeme na kolech jezdit, ale jen s kopce. Vydali jsme se totiž tak, jak to činíme pravidelně v zimě, autem z Presseggenu do Tröpolachu a lanovkou na Madritsche.
Tam je v létě připravena spousta atrakcí (například bobová dráha), my jsme si je ale jen letmo prohlédli, hodně se rozhlíželi, posvačili a vydali se dolů. Umleitung se ovšem prosadil i tady, znamenal neplánované klesání a pochopitelně následné stoupání, nepříliš dlouhé, leč vydatné. Převod 1-1, k tomu kravičky všemožného věku i rozměru, výhled na spodní stanice "vajíček".
Po návratu na původní trasu pak už opravdu následoval jen dlouhý sjezd střídavé strmosti. Nejprve traverz na Carnii, pak sjezd po ní, ve strmějších pasážích pochopitelně ve formě serpentin z lesa do lesa. Brzdy poctivě měnily kinetickou energii na tepelnou, takže přestávky nutné pro obnovu funkce prstů bylo možno svádět na chlazení žhavých ráfků, případně kotoučů.
Porovnávat letní vzhled svahů se zimním je celkem zajímavé, místy jsem musel dost hledat, kudy sjezdovka vlastně vede. Moc se mi líbila Jokls Hütte, jestlipak ji poznáte na fotce? Pod dolní mezistanicí začal asfalt, takže jsme fičeli místy přes 50 km/h. Ve vesnici jsme si ještě prohlédli kostel a přes nákup v Hermagoru se vrátili ke karavanům.
Večer jsme si udělali sportbar po širým nebem a sledovali vyřazení Francie Německem.
2024 ©