Ráno dost pršelo, mraky visely pod úrovní průsmyku Gerlos, kam jsme měli vyrazit s koly. Proto jsme místo toho zařadili pěší prohlídku Krimmelských vodopádů. Jsou opravdu monumentální, v noci jsou slyšet na kilometry. Mají tři patra nad sebou, každé nejméně 100 m celkové výšky, běžný průtok řádově 10 m3/s.
V recepci jsme dostali karty na volný vstup k vodopádům, ale na žádnou pokladnu jsme nenarazili. Trochu nás to překvapilo, později se vysvětlilo, že za to může moje snaha pokud možno nechodit nahoru i dolů stejnou cestou. Já zvolil pro výstup tzv. starou cestu, která má charakter středně náročné turistické cesty, pokladna je pouze na nové, sice strmé, ale v podstatě parkové cestě, kterou jsme se vraceli.
Střídavě mrholilo a pršelo, poblíž samotných vodopádů spousta vodní tříště. Kapky na objektivech bylo potřeba sušit často. Výstup byl celkem náročný, kolem 600 m, tak jsme si ho tradičně rozpůlili svačinkou/obědem. Ve druhé části jsme mohli pozorovat taxi-mikrobus, vozící nahoru ty, kterým se šlapat nechce nebo nemohou.
Stezka pro pěší končí na cestě pro auta vedle tunelu vylámaného ve skále. Při "vrcholové" fotce jsme si naposledy užili samoty (cestou nahoru jsme potkali dva lidi), sešli jsme na můstek nad horním vodopádem a zařadili se do davu obdivujících, fotících a natáčejících. Nutno uznat, že vyhlídky na vodopády z této strany jsou opravdu mnohem lepší.
Po návratu jsme se shodli, že počasí značně ubírá připraveným cyklotrasám na kráse (již zmíněné mraky nad průsmykem) a kemp také není úplně nejlepší, takže zítra odjedeme.
2024 ©