Hned první den se ukázalo, že nejsem zkušený účastník zájezdu a musím mnohem lépe zjišťovat a prověřovat informace o programu. Z mnou očekávané vyjížďky do Granady s návštěvou nedělního trhu doplněnou krátkou procházkou se totiž vyklubalo dvanátihodinové courání městem a přilehlým okolím. Lehké sandálky a batůžek s plavkami opravdu nebyly dostatečnou výbavou.
V Granadě po zaparkování jsme se marně pídili po údajně proslulém nedělním trhu, jediná rada vedla ke stánkům v okolí katedrály, což bylo něco zcela jiného. Trh jsme tedy vzdali, ale ke katedrále jsme se vypravili a nejen k ní. Popsat výstižně krásy Granady asi nedokážu, ale směs španělských a arabských prvků je opravdu působivá. K tomu flamenco s cikánskými kořeny a pouliční muzikanti všemožných žánrů, prostě pozitivní stránka multi kulti v praxi.
Prošli jsme středem města i čtvrtěmi Albaicín a Sacromonte, navštívili mnoho pamětihodností, tu nejznámější, paláce Alhambry si ale necháváme na později, jen jsme si vyzvedli rezervované vstupenky. Těžko vybírat to nejzajímavější, mně utkvělo v paměti třeba muzeum jeskyní nebo vyhlídka a hudební show před kostelem San Nicolas.
Z Granady jsme odjížděli za tmy, která je ve Španělsku hodně pozdě díky společnému kontinentálnímu času. Trochu nás zdržely stávkující světla a desetikilometrová zajížďka, ale kdo chtěl, stihl doma ještě bazén. Pozdní příjezd ovšem prohloubil zpoždění v publikační činnosti.
2024 ©