Cestou do Pienin jsme se zastavili v Dukelském průsmyku, já tu sice byl mnohokrát coby žák prešovské ZDŠ, ale zbytek expedice se tam podívat chtěl, když už nás sem cesta zavedla. Je znát, že už sem nejezdí povinné hromadné výlety, takže na parkovištích u silnice nestojí autobusy, ale kamiony. Vlastní památník je udržovaný, přibyl tu dřevěný kříž, u cesty k rozhledně (dostavěné krátce po mém přesídlení do Čech) je moderní plastika, chodníky ale zarůstají a lampy u nich jsou rozbité a vykradené.
Přejezd do Červeného Kláštora nám značně zpomalila mohutná stavební aktivita na silnicích. Úseky zúžené a řízené světly jsme už ani nepočítali, občas jízda po úzkém pruhu asfaltu těsně vedle odbagrované díry budila hrůzu. Fakt je, že ty silnice už opravu potřebovaly nutně. Ubytovali jsme se ve známém kempu pod Troma korunami a jsme obklopení zejména českými vodáky.
Skromná fotogalerie