Na dnešek (čtvrtek) jsme vybrali ze dvou túr, co jsem narychlo připravil, tu z Vyšné Boci směrem k Ďumbieru. Přejezd autem byl krátký, asi 25 km, takže už kolem půl jedenácté jsme vycházeli po žluté směrem na Bocianské sedlo. Zpočátku cesta stoupala celkem mírně, na konci doliny do sedla se pak pěšina klikatila strmě. V sedle mi iniciativní účastníci zájezdu (=Sedláčci) prodloužili trasu, místo traverzu zpět přímo na Kumštové sedlo po zelené jsme se na hlavní hřeben dostali traverzem dál po žluté směrem k Ďumbieru na sedlo Králička.
Bylo to sice pár kilometrů a hodně výškových metrů navíc, ale musím uznat, že to stálo za to. Krásný rozhled směrem k Vysokým Tatrám a Roháčům i na jih bychom si užili i tak, ale takhle jsme měli navíc jako na dlani celý hlavní hřeben od Ďumbieru až za Chopok a Dereše. Přestože slunce vysvitlo jen občas, bylo to moc hezké dívání, Nízké Tatry jsou opravdu krásné. Během traverzu jsme také potkali dvě zmije, jednu mladou, která byla ochotná se nechat fotit, jednu docela velkou, které jsem se stačil jen leknout.
Na Štefánikovu chatu už naštěstí aktivní účastníci nechtěli, to už bych se asi vzbouřil, takže jsme po červené vyrazili zpět směrem na sedlo Čertovica. Cestou jsme vystoupali téměř do 1800 mnm, sešli na už zmíněné Kumštové sedlo téměř do 1500 mnm, vylezli zase do 1600 mnm, Čertovica je asi ve 1300 mnm. Zpět k autu do asi 900 mnm jsme scházeli už po strmé asfaltce, což nohám moc nesvědčilo.
Fotek jsme udělali spoustu, tady je rychlý výběr.
2024 ©