Ráno jsme dospávali dlouho, jen Slávek vyrazil na obhlídku okolí dříve. Barča bydlí v Cala Morell, což je zátoka na západním okraji severního pobřeží asi 5 km od hlavního města Ciutadella. Nejdřív jsme obhlédli nejbližší okolí, pobřeží je tu hodně členité a erodované, takže o zajímavosti není nouze. Z fotek je to snad znát, i když kamenný útvar připomínající slona jsme zatím moc dobře nevyfotili.
Autem jsme dojeli do Ciutadelly a prošli starým přístavem do historického centra. V tržnici Bára koupila čerstvé ryby, gató (překlad zjistím) a sardinky, v sousedící restauraci nám je připravili na talíř, výborné. Seděli jsme venku, svítilo slunce, ale dost foukalo, museli jsme se přiobléci. Nasyceni jsme obešli staré město a marinou se vrátili zpět.
Dalším cílem byl maják Far de Cavalleria na nejsevernějším výběžku, kde je krajina trochu jiná než většina ostrova. U majáku jsou i zbytky tří velkých dělostřeleckých palpostů a chodba vedoucí skalou do stěny útesu, jehož výšku jsme odhadli a následně experimentálně stanovili pomocí rovnoměrně zrychleného pohybu na 125 metrů.
Cestou domů jsme svezli stopaře, pár z Paříže, který ostrov zkoumá pěšky. Pokecaly si jen baby, s Pařížanem jsme nenašli společnou řeč. Pak bylo třeba logisticky zajistit večeři, konkrétně koupit struhadlo a pivo, po kuchařské stránce to bylo na Báře a bylo to dobré. Rybí vývar s kokosovým mékem a knedlíčky ze zelených banánů. Chtěli jsme jít dříve spát, ale moc se to nepovedlo, končili jsme tentokrát jednotně před třetí.
2024 ©