Ráno bylo chladno a předpovídali déšť na odpoledne, chtěli jsme rychle vyjet aspoň na kratší cyklotúru, ale déšť byl rychlejší. Po krátké debatě jsme změnili program na výlet do Mahónu a okolí autem. Mahón je hlavní město ostrova, ne Ciutadella, jek jsem mylně tvrdil před pár dny. Ta byla hlavním městem dříve, než za vlády Angličanů vzrostl význam Mahónu s velkým přístavem, dokonce druhým největším přírodním přístavem na světě.
Po cestě na druhý konec ostrova jsme nejprve objeli přístav z jedné strany, abychom si udělali představu o jeho velikosti. Potom jsme se zastavili v Es Castellu, odkud je na záliv krásný výhled. Mimo jine i na trénující rychlostní kanoisty, přesně řečeno kajakáře. Odtamtud jsme popojeli jen kousek k archeologickému nalezišti Trepuco. Zdejší menhir by sice asi už nestál bez dost nechutného betonového pilíře, ten naštěstí není na fotkách vidět.
Další zastávkou byl Alcalfar, kde se nám asi při hledání vyhlídky zřejmě podařilo projít i skrz něčí dvorek, naštestí nebyl doma pán ani pes. Pak už jsme zamířili do centra Mahónu. Ochutnávka zdejších ochucených ginů, která by byla pod střechou, o víkendu bohužel nefunguje, ale zpočátku nepršelo, takže jsme od auta vyrazili s elánem.
Zdejší architektura je ovlivněná anglickou, typická jsou zvláštní arkýřová okna, ale červenobílé cihláčky tu nenajdete. U katedrály Santa Maria de Major jsme museli chvíli čekat, až otevřou po odpolední pauze, podotýkám, že v půl šesté. Význačné jsou zdejší varhany z roku 1809, mají 3600 píšťal, z toho skoro 200 dřevěných. Zajímavostí spousty, bohužel se ale hodně rozpršelo dříve, než jsme stihli vše zamýšlené, takže jsme nakonec zamířili k autu a domů.
2024 ©