Ráno jsme oslavili svátek práce dlouhým spánkem. Rekordmanem jsem se stal já, vzbudil jsem se v jedenáct. A to jsme šli spát celkem brzy. Musel jsem dohnat publikační resty, pak jsme stíhali nákup, v neděli tu i markety končí dříve. Hodně foukalo, takže jsme opět odpískali kola a vyjeli za pěší turistikou na jih ostrova
Zaparkovali jsme nad Cala Galdana a nejprve došli na Cala Mitjana. Je to krásná pláž, a protože tam vede jen pěší (a koňská) stezka, není prý ani v létě úplně přeplněná, i dnes tam pár lidí bylo. Pak jsme po pěší stezce šli na ještě vzdálenější Cala Trebalúger, tam už to jde opravdu jen pěšky, Cami de Cavals k ní nevede.
Odtamtud jsme se museli vrátit stajnou cestou na Cala Mitjana, ale pak jsme pokračovali pěší (a koňskou) cestou nad útesy ke Cala Galdana. Neodolali jsme ani odbočce k vyhlídce z útesu. Ve finále jsme k pláži scházeli po schodech z pěkné výšky.
K autu už pak byl jen kousek, ale domů jsme ještě nejeli. Prozkoumali jsme letmo nedaleký kempink a pak nás Bára ještě zavezla ke statku Son Vives, kde se mohou ubytovat milovníci agroturistiky. Navíc je odtamtud nádherný výhled třeba k majáku Far de Cavalerie nebo na Monte Toro.
Po návratu jsme ještě před večeří došli kus nad nad apartmány na západ slunce. Vítr k večeru opět sílil, příboj vypadal impozantně.