Tohle městečko necelých 20 km východně nás jaksi přitahuje. Zamířili jsme tam už poněkolikáté, dnes nejdříve do botanické zahrady, sice nesrovnatelné velikostí s tou v Malaze, ale hezké, stinné a celkem obsáhlé podle mě ideálně. Líbilo se nám tam stejně jako uniformovaným výletnicím z dívčí školy, se kterými jsme se opakovaně potkávali a zdravili.
V druhé fázi jsme sice městečko opustili, ale jen proto, abychom se do něj vrátili pěší túrou z Benamahomy, městečka vzdáleného 5 km proti toku Rio Majaceite, dravé bystřiny. Než jsme vyrazili na trasu, přemístili jsme ještě jedno auto zpět k cíli v El Torque, lehce poobědvali a prohlédli si výrobky místního nábytkářského družstva.
Podle potoka vedla zpočátku pohodlná pěšina, až po asi 1 km začala náročnější pasáž plná schodů a můstků, kde měla bystřina opravdu velký spád. Potkali jsme tu další dětský výlet, prošli ruinami mlýna a po zhruba 2 km se údolí rozšířilo, spád se zmenšil a zbylé 2 km vedly zase po pěšině. Pro zbytek dne jsme už nic nevymýšleli a po malém nákupu směřovali k bazénu do našeho mlýna.