Na letošní letní dva týdny s karavanem míříme zhruba do oblasti východních (Rakousko) a jižních (Itálie) Tyrol. Vyjíždíme po mnoha letech zase sami. Dlouho totiž byla ve hře i možnost, že tak dlouhé volno o prázdninách vůbec nedokážeme zajistit. Nakonec to vyšlo, dokonce v obvyklém termínu, ale sladit to se Sedláčky už nešlo. Poprvé jedeme na delší akci s novým karavanem, takže přípravy zabraly více času, ještě se učíme. Navíc stále chybí pár věcí, které jsem si na starém dodělával postupně, třeba fotovoltaika.
Z Hořic jsme vyjížděli za hezkého polojasna, trochu chladnější počasí bylo na cestu dobré, ale silný jihozápadní fukéř pro změnu vůbec ne. Větší karavan je v protivětru dost ochotný k rozhoupání, hlavně v táhlých zatáčkách s kopce, takže jezdit stovkou se sice smí, ale "furt ve střehu". Cestu Českem nám zkomplikovala slušná hustota částečných uzavírek, některé se o prvním prázdninovém víkendu chovaly spíše jako uzavírky úplné.
Průjezd Rakouskem zase zpestřil rohový díl předního nárazniku karavanu, který jsme najednou táhli po zemi za eletrický kablík, a také počasí. Jakmile jsme za Salzburgem vjeli do hor, měnilo se zejména po dlouhých tunelech velmi prudce. Naštěstí za horami už nelilo, ovšem těsně před Lienzem, naším prvním cílem, se drobně rozpršelo.
Po kratičkém závěrečném bloudění jsme stihli přijet do kempu asi půl hodiny před nočním uzavřením a za pár minut jsme už točili klikou u nožiček karavanu. Následoval krátký boj s vypadlým jističem, který odpojil od elektrické sítě vše kromě relátka, které pro změnu odpojilo baterii, takže po zapojení elektřiny nastala tma. Teď už spokojeně svítíme a těšíme se na zítřek.
2024 ©