Dnes jsme oputili kemp v Lienzu, hodnotíme ho jako velmi dobrý, vybavený, fungující, wifi sice pomalejší a s hotspotovým přihlašováním, ale funkční bez výpadků. Zamířili jsme do Itálie k Trentu, cestou jsme zastavili v Brixenu (Bressanone), podívat se do míst exilu Karla Havlíčka Borovského.
Obvyklým problémem bylo parkování s karavanem, podařilo se mi pracně zaparkovat na dvou místech pro osobní auta za sebou. Sice jsme na obou stranách asi čtvrt metru vyčnívali z řady (tento karavan je delší), ale zdálo se mi to přijatelné. Pak přišel hlídač a vyhnal nás, že parkoviště je jen pro osobní auta. Málem jsme Brixen opustili bez prohlídky, pak jsme chtěli zkusit inzerované parkoviště autobusů a za ním objevili úplně neinzerované parkoviště i pro obytná auta. Bylo prázdné, takže jsme zastavili napříč přes čtyři stání a vyrazili pěšky do centra.
Brixen je velmi staré město, připomínané už kolem roku 900, historické centrum je pěkné, náměstí a úzké uličky, kostely a zahrady, obchúdky a hospůdky. My jsme vystačili s kebabem a pokračovali za Karlem Havlíčkem, ten většinu brixenské periody strávil v domě mimo střed města, pochopitelně na opačné straně než ze které jsme přišli. Na domě reliéf a pamětní deska, ale na vrátkách tabulka "pozor na psa", takže jsme obhlíželi a fotili přes plot.
Po dlouhém návratu k autu (parkoviště bylo asi třikrát dál než to první) jsme pokračovali v cestě. Jeli jsme mimo dálnici a nebylo to úplně chytré, zatáčky, náklaďáky, města a vesnice. V Bolzanu jsem jednou neodbočil a hned jsme si přidali pár kilometrů, semaforů a kruhových objezdů. Pak už se to lepšilo a před Trentem jsme už frčeli naplno.
2024 ©