Dnes jsme měli v plánu jedinou trasu kategorie MTB se stoupáním přes 900 m, nahoru po staré vojenské cestě a dolů po asfaltce zasekané do úbočí kopců jižně od jezera. Předpovídali horko, nabrali jsme hodně vody a vyjeli připraveni na dlouhé stoupání, po asi 3 km jsme zajeli do lesa, podřadili a šlapali. Bohužel po dalších 3 km přibližně v polovině nejprudší části stoupání byla cesta uzavřena. Padající kameny, které cestu zúžili na pěšinu, zřejmě už představují přílišné nebezpečí.
Museli jsme zpátky, jak malou náhražku jsme projeli tam a zpět jednu zoologickou naučnou stezku a pak jsme se vrátili dolů. Z původně plánovaného stoupání jsme vyšlapali na 13 km zhruba půlku, další cestu nahoru a zpět jsme nechtěli, po krátké úvaze jsme zamířili do Levico Terme, lázní nad sousedním jezerem Lago de Levico. U náměstí jsme si dali pivo a výborné espresso, sjeli k jezeru a pak už zamířili do kempu. Ve velkém vedru jsme se najedli, pak se zatáhlo a bouřilo, ale spadlo jen pár kapek.
Ráno si Aruš v kostele v Caldonazzu všimla plakátku na varhaní koncert u příležitosti znovuzprovoznění zdejších renovovaných 180 let starých varhan. Večer jsme tam zamířili, šli jsme pěšky, je to asi 2 km. Na začátku a na konci bylo hodně povídání, kterému jsme nerozuměli, ale z programu jsme pochopili, že hraje místní rodák, jehož otec na tyto varhany dlouhá léta hrál. Koncert byl koncipován tak, aby předvedl velmi bohatou škálu rejstříků, které přepínal pomocník a měl co dělat. Vše bylo dobře vidět díky kameře na kúru a dataprojektoru.
2024 ©