V noci opět pršelo, tentokrát se bouřka nad ránem po delším kroužení kolem nakrátko usadila přímo nad námi, takže jsme si kromě bubnování deště užili i hromů. Sedla kol jsme měli po včerejšku pod mikrotenem, takže žádné škody. Ráno jsem vezl auto do Cavalese a těsně před parkovištěm Mondeo prohlásilo, že je málo nafty a dojezd činí 0 km. Moc nechybělo a nechal bych si ujet autobus a hledal nejbližší pumpu. Pak mi došlo, že jsme tankovali do plné asi před 250 km, takže jsem jen mrkl, jestli pod autem není louže nafty, prohlásil poplach za falešný a mazal na autobus. Ten stavěl na každém rohu, takže mu 30 km trvalo hodinu a čtvrt.
Dnes jsme na kole projeli větší část Val di Fassa i Val di Fiemme. Charakter trasy byl sympatický, převažující klesání zpestřené kratšími výšlapy, hodně zatáček. Jen je třeba být ve střehu, na stezce je kromě spousty cyklistů i hojost pěšáků a ti moc iniciativně neuhýbají. Zvlášť kolem dětí a psů se musí hodně pomalu. Přece jen ale lidí proti včerejšku ubylo, byla neděle a hezčí počasí. V řece Torrente Avisio, podle které stezka většinou vede, přibylo vody a zakalila se, noční déšť byl zřejmě celkově vydatnější. A na obloze se objevovala i výraznější oblačnost, slibující déšť i přes den.
První zastávkou byla Moena, kterou jsme z auta prakticky neviděli, objíždí se totiž tunelem. Zajeli jsme do centra, pak ke kostelu a nakonec jsme vyrazili z města jinou stezkou, i když víceméně správným směrem. Hned se mi zdálo, že je nějak hůř značená, po menších korekturách jsme se ale dostali na tu správnou. Před Predazzem jsme si u lanovky na Latemar vyfotili skokanský areál a zakrátko zaparkovali u Bike Grillu na už tradičním pivu a espressu. A na kraji Predazza jsme ukojili i hlad svačinkou z vlastních zdrojů.
Projížděli jsme pod Teserem, míjeli běžkařský a biatlonový areál a mraky na obloze houstly. Místy jsme jeli po čestvě mokrém asfaltu, ale déšť se nám zatím vyhýbal. Nechtěli jsme pokoušet štěstí a tak jsme nedojeli až k lanovce na Alpe Cermis, odkud jsem původně chtěl stoupat do Cavalese, raději jsme jeli kousek po silnici od Masi a jakmile to šlo, sjeli na souběžné cesty. U auta jsme dali kola na střechu a zašli ještě do města, kde nás konečně přeprška deště zahnala do patiserie. Byla ale krátká, takže jsme si městečko prohlédli bez problémů. Při odjezdu z Cavalese Mondeo ohlásilo přes půl nádrže.
2024 ©