Ráno jsem se navzdory hodinovému časovému posunu vzbudil brzy, takže jsem mohl využít možnosti ranního bazénu, nikdo další z naší partičky se nepřidal. Sice mělký (110 - 120 cm), ale dlouhý (18 m) bazén byl skoro prázdný, takže se plavalo velmi pohodlně. První hotelová snídaně proběhla jako obvykle ve znamení průzkumu, co asi na kterém podnose je a jak to chutná. Potom nastal čas prověřit, jestli je historické jádro Tallinnu opravdu tak kouzelné, jak tvrdí bedekry. Bylo chladno, větrno, ale alespoň svítilo slunce.
Zahájili jsme na Náměstí svobody, které si tu zjevně dost považují, letos slaví 100 let od vyhlášení nezávislosti. Na pahorku nad náměstím jsme obdivovali staré lípy a fotografovali pravoslavnou katedrálu Alexandra Něvského, kam jsme následné směřovali. Po návštěvě luteránského kostela svaté Marie jsme se z několika vyhlídek dívali na historické budovy i moderní město. Sešli jsme z opevněného návrší Toompea skrz bránu Krátká noha do stejnojmenné uličky a na Radničním náměstí se potěšili kávou a vínem.
Po osvěžení jsme nakoukli do historické a přitom stále funkční lékárny. Následovala ještě do páru brána Dlouhá noha a volná procházka ke kostelu sv. Olafa, kde jsem se na poslední chvíli přidal ke skupince mířící na věž. Po celkem náročném výstupu po strmých, úzkých a bohužel obousměrných schodech jsem si vyhlídky příliš neužil. Zábradlí v rozich úzkého ochozu si nezískalo mou důvěru, takže jsem se omezil na severozápadní stranu a vzdal to. Zato mušle v malé italské restauraci byly bez vady.
Po obědě jsme došli až k baště Tlustá Markéta a vyfotografovali se u památníku obětem potopení trajektu Estonia. Kolem několika historických paláců přes kostel sv. Ducha jsme se dostali ke klášteru sv. Kateřiny, kde jsme díky znalci Bohouškovi prolezli i místa, kam by mě vůbec nenapadlo jít a byla by to škoda. Podél starých hradeb kolem stánků zaměřených na turisty jsme dospěli k k závěru našeho putování (stejně jako včera) na taxi štaflu u brány Viru. Ještě jsme stačili ve vinotéce nakoupit tekutiny potřebné později večer, jelikož s sebou jsme přivezli pouze koncentráty.