Na dnešek jsme přesunuli cyklistiku po Inntal Radweg a protože se nemusí pro auto vlakem, nemusíme vyjíždět od nádraží. Mohli jsme tedy autem s koly zamířit nad Landeck a využít tunel, který cestu do Oberinntalu zkrátí a zrychlí. Zaparkovali jsme v Riedu a po kompletaci kol vyjeli. Stezka převážně klesá, takže kilometry přibývaly, dokud mi v pravém pedálu nepraskla osička. Opravit to nešlo, tak jsme se Slávkem pospichali do Landecku, než v sobotu všude zavřou.
Stihli jsme otevřený Intersport a pedály mi vyměnili, což mě hodně potěšili, na pahýlu šlapky se jelo blbě, i když mi pomáhal Slávek a jeho e-pohon. Dokonce si neúčtovali nic za práci, přestože se s tím chvíli trápili. Když dorazila za námi i děvčata, mohli jsme vesele zasednout nejprve na pivo a posléze i něco na zub. Na náměstí totiž bylo spousta stánků a za chvíli jsme pochopili důvod, když kolem nás začali definovat dechovky v tyrolských krojích.
Pod Landeckem se údolí rozšířilo a teplota stoupala. Naštěstí je stezka nenáročná, jen občas stoupá k nadjezdu nebo dál od řeky. Zpestřením byla akce vrtulníku, záchranáři zřejmě cvičili záchranu v podvěsu a to opakovaně. Při svačinu jsem ještě pozměnil závěr trasy, původně vedla vrchem přes město, ale tam jsme byli včera a podruhé se mi tam v horku nechtělo. U odbočky od Innu na Imst jsme natrefili na spoustu raftú, jejichž posádky se právě chystaly vyplout, některé ještě trénovaly na suchu.
2024 ©