V noci v rozporu s předpovědí pořádně zapršelo, takže jsme se počasí trochu báli, ale černé mraky se postupně rozcházely a občas vysvitlo slunce. Nakonec jsme se rozhodli vyjet na kole východním směrem, ale odjezd jsme odložili až po usušení přístřešků, které jsme včera ráno balili v dešti. Sbaleno bylo před jedenáctou a mohli jsme vyjet, zpočátku opačným směrem, kde se dá dostat na protější břeh Dunaje. Objeli jsme veslařský kanál a konečně obrátili na východ, kde jsme pak najeli na hráz přehrady a přejeli na pravý břeh řeky.
Na této straně řeky cyklostezka nevede po břehu řeky, ale objíždí zalesněnou vyvýšeninu a vede po silnicích. Zpočátku byla hustota provozu minimální, ale směrem k Linzi postupně houstla, naštěstí před městem se cyklostezka přesunula vedle silnice. To bohužel skončilo na předměstí a museli jsme nejdřív na chodníky a pak i na vozovku. Proto nám nevadilo, když se cyklostezka otočila na sever a začala stoupat na vrch Freinberg , protože současně nás téměř opustila auta. Posvačili jsme na lavičkách u Maxmiliankirche a pokračovali s kopce k centru.
Poprvé jsme zastavili u Martinskirche, stavby staré přes 1200 let. Pěšky jsme pak pokračovali přes komplex zámku a zjistili, že ve městě probíhá letní festival a centrum je plné lidí a pouťových atrakcí a stánků. Při přesunu k Landhausu a Minoritenkirche jsme se dokonce v davu navzájem ztratili. Po znovunalezení byl naším cílem gotický Neues Dom, spolu s Martinskirche určitě nejpůsobivější památka. Kolem Bischofhofu jsme dojeli ještě k Ursulinenkirche a obrátili k Altes Dom, který v rozporu s názvem v důsledku barokní přestavby působí nově. Náměstí Hauptplatz nemělo šanci okouzlit nás, protože bylo narvané pouťovými atrakcemi a lidmi.
Pak už jsme centrum města opustili, přejeli na levý břeh dunaje a zamířili po břehu zpět proti proudu na západ. Cyklostezka bohužel po dvou kilometrech opuští břeh řeky a vede podél frekventované spolkové silnice. Hluk a zplodiny jsou nepříjemné, tak jsme si tento dlouhý úsek rozpůlili nákupem a občerstvením v Puchenau. A v Ottensheimu jsme silnici končně opustili, projeli městečkem přes hezké náměstí a zakrátko dojeli do kempu v Höfleinu. Bylo skoro jasno a velmi teplo, ochladilo se až po setmění. Zítra balíme definitivně a míříme domů.
2024 ©