Na rozdíl od včerejška jsme se dnes pohybovali hlavně v Belému západně od centra města, tudíž poblíž našeho bydliště v Ajudě. Počasí se trochu vylepšilo, sice bylo stále zamračeno, ale pršet přestalo. Začali jsme prohlídkou kláštera Mosteiro dos Jerónimos s impozantním kostelem Igreja de Santa Maria de Belém. Hustota turistů pochopitelně významně vzrostla, opravdu bylo na co se dívat. Při pohledu na obrovské rozměry s do detailu propracovanou výzdobou si uvědomujeme, že dnes už něco podobného může vniknout jen těžko.
Z kláštera jsme si došli vylepšit pitný režim do blízké kavárničky a pak pokračovali vycházkovým tempem po belémských pamětihodnostech. Začali jsme Památníkem objevitelů (Padrão dos Descobrimentos), který našinci nepatrně navozuje vzpomínku na letenskou "frontu na maso". Opravdu jen nepatrně (zejména materiálem a rozměry), proporce a dynamika jsou úplně jinde. Pokračovali jsme kolem majáku k Belémské věži (Torre de Belém), obranné, ale elegantní pozdně gotické památky Unesco.
Potom jsme se už vrátili do bytu, protože jsme potřebovali dojet do autopůjčovny na letišti pro mikrobus, kterým se vypravíme na výlety a posléze dopravíme na letiště. Cestou na letiště jsme použili i lisabonské metro, které jsme dosud vůbec neviděli. Mikrobus jsme úspěšně přepravili k bytu, nejobtížnější bylo zaparkovat v podzemní garáži dimenzované spíše na osobní auta. Večer jsme ještě jednou zajeli autobusem do centra a prošli pěšky zejména ulicí Rua dos Correeiros od náměstí Rossio po náměstí Comércio na pořeží. Cestou jsme pochopitelně nepohrdli nabídkou jedné z četných zahrádek restaurací.
2024 ©